• Pečujte o svou duši

    Chcete podporu nebo pomoc, ale nevíte, kde začít? Když Vás něco bolí v těle 👉 hledáte odborníka (zubaře, ortopeda…).Když se cítíte špatně emočně nebo psychicky 👉 je to někdy složitější. Nejdřív zkoušíte různé způsoby, které znáte: 🏃‍♂️sport🧘‍♀️relaxace🥐 jídlo☕čaj🍷víno💊léky Chvilku máte pocit, že to zabírá, že to funguje.Pak dojde „pára,“ motivace je pryč a je to…

    číst více

  • Obyčejné věci = štěstí

    “Mami, půjdeme do Zásilkovny do Z-BOXU?”“My dva? Ty tam něco máš a potřebuješ mě k tomu?”“Ne. Jen jestli mě tam nehodíš. Autem.” Je to 500 metrů, je večer a krásný sníh.Patnáctiletý syn vyčkává, jak se rozmyslím.Autem? A jde to i jinak? “Jedině na sáňkách, jinak nejdu.” Potutelně mrknu.“Cože?” Zaraženě se usměje. “Jako fakt?”“Jo.” Zubím se…

    číst více

  • Někdy nic nejde…

    Někdy mám pocit, že nic nejde.Někdy mi jde všechno. Někdy se cítím sama.Někdy se cítím naplněná. Někdy je mi na nic.Někdy je mi báječně. Někdy chci křičet.Někdy chci být v tichu. Někdy se směju.Někdy pláču. Někdy se zlobím.Někdy se raduji. Někdy lituju toho, co jsem neudělala.Někdy lituju toho, co jsem udělala. Někdy nechci, aby den…

    číst více

  • Zpomal

    Někdy se všechno kolem rozpije.Obrysy přestanou být ostré.V hlavě je chaos, zmatek, chybí řád. JAK TO POZNÁM?☝ Přestanu se smát.☝ Nedělám blbiny.☝ Koukám basetíma očima.☝ Žiju automaticky. CO TO ZNAMENÁ?🛑 Z.P.O.M.A.L.I.T PROČ SE TO DĚJE?🔴 přestala jsem sama pro sebebýt důležitá🔴přestala jsem poslouchat svoje tělo,nechala slovo jen hlavě🔴přestala jsem dělat věci, které mě těšía dělala…

    číst více

  • Už tím, jak mluvíme, tvoříme naši realitu

    ABRAKADABRA. Jedno z nejstarších mystických zaklínadel.Víte, co znamená? STANIŽ SE.TVOŘÍM TÍM, ŽE MLUVÍM.TVOŘÍM, CO MLUVÍM. Jsme kouzelníci svého života.To, co vypouštíme z našich úst,pomáhá tvořit realitu kolem nás. Přemýšlím o tom pokaždé, když z mé pusyvylétne něco, co bylo rychlejší než moje myšlenka.Sakra. To teda není zaklínadlo:)Co jsem to řekla?A co si s tím má…

    číst více

  • LIMITY jsou jen v hlavě

    „Tohle mě hrozně limituje.“ Starší blondýnka si zastrčí vlasy za ucho.„Co přesně?“ Dívám se na ni z příma.„Ty dotazy okolí. Já se nechci nikomu zpovídat, proč to dělám.“ „A co by se stalo, kdyby ses nezpovídala?“ Pohrávám si s tužkou.„No to nemůžu, to by pořád dotírali.“ Usměje se na křivo.„A už jsi to zkusila?“ Čekám.Váhá…

    číst více

  • Moje osobní hra – ÚSMĚV

    Je to taková moje osobní hra.Usmívat se na lidi.Kolik úsměvů se mi dneska vrátí?Když to bude 8 z 10, budu spokojená. Procházím zasněženými ulicemi a hledámoční kontakt.Kdo se podívá, tomu „hodím“ úsměv. Muž s klouboukem posazeným hluboko do čela.Vypadá nepřístupně.Telefonuje.Usmívám se. Zvedá obočí a usmívá se taky.Najednou působí mile. Žena sedící v kavárně za výlohou.Míchá…

    číst více

  • Puberťák

    „Nic si nezapomeň!“Neodpustím si to.„Jo.“Ozve se někde shora domu. „A víš, že Tě mám ráda viď?“ Pospíchám.„Jo.“ PRÁSK. Bouchnou dveře.„A ozvi se, až tam dorazíš!“ Řvu ještě víc.„Mami, už di.“ Řve přes zavřené dveře on.„Páááá, už jdůůůů.“ Jdu k autu a směju se. Já vím, že to přeháním.Dělám to schválně.A když protáčí oči, je to…

    číst více

  • Někdy je potřeba být jen nablízku

    “Běž pryč!” Hlavu zaboří do polštáře.“Ale já jsem…” Zadrhne se mi hlas.“Mami, jdi!” Ani se na mě nepodívá. Potichu zavírám dveře.Podělala jsem to.Neustála jsem svoje emoce.Mentorovala jsem ji a tlačila na pilu. Polknu.Jdu pomalu po schodech dolů.Bude jí 18.Je vlastně dospělá.Co jsem si myslela?Jakým právem?Matky? Mateřský strach.Moje dítě. Aby si to nepokazila.Aby nebyla zklamaná.Aby nebyla…

    číst více

  • Hledáme pochopení

    Věta, kterou, v různých modifikacích, často slýchám.“Chci, aby mě lidi chápali. Aby mi rozuměli.” Co mají lidi chápat?Čemu mají rozumět?A když to chápat nebudou? A co by se stalo, kdybychom my byli my,bez ohledu na to, jestli to někdo chápe nebo ne?Proč tomu přisuzujeme takovou důležitost?Proč si to představujeme tak, že jsme proti všem? Klienti…

    číst více