Lidi se mě často ptají:„Markéto, kdo vlastně jsi? Koučka? Mentorka? Autorka?“A já nad tím občas přemýšlím taky.Mám spoustu jiných rolí, ale o těch někdy jindy. Celý život:🟡 ráda píšu🟠 ráda si povídám🟢 miluju humor🟣 ironie je moje druhá přirozenost Baví mě pozorovat svět a lidi v něm.Ráda pojmenovávám to,co se těžko říká. Stačí jedna věta…

číst více

“Není mi dobře.” Černovláska naproti měvypadá unaveně. Má smutné oči. “Z čeho?” Chci být opatrná, ale vím, že by mětohle vědomí mohlo brzdit.“Cítím se ztracená. Nevím co mám dělat.”“S čím?” Nevím, jestli je to správná otázka,ale jak říká moje mentorka, nejsou správnéa špatné otázky. Jsou jen ty, které mě vedouk jádru a ty druhé, které…

číst více

Už druhý rok mluvím s jedním majitelem firmy.A některé věty se vracejí.Možná je znáte taky. Mějte se krásně a netlačte na sebe.MaFa #leadership #delegovani #koucovani #mafakouc

číst více

“Sakra, tohle vymyslel kdo?”Opírám se o trekové hole,na zádech batoh pro přechod “na těžko,”ve spáncích mi tepe a srdce mi buší v uších. Miluju hory.Trénuju. Dřepy, výskoky, švihadlo.A pak, když tam jsem, prostě nemůžu.Kopce mě vyloženě mučí.Jenže moje láska k přírodě je tak velká,že na tohle při plánování nemyslím.Přepadne mě to až tam.1500 výškových metrů…

číst více

„Je mi pořád tak trochu smutno.“Žena. Sama. „A kde?“ Usměju se.Vykulí oči.„Kde? Doma? Nebo jak to myslíš?“„Kde v těle je Tvůj smutek?“Automaticky si sáhne na hrudník.Štíhlé prsty se rozprostřou na hrudi jako pavučina.Polkne. „Myslela jsem si, že když to ukončím,budu šťastná.“Ruku má pořád na těle.„A jak sis to představovala?“Tužkou si kreslím kytičku do notesu.„Zavřou se…

číst více

“Hele a co ty tak na těch túrách děláš?”“Chodím.”“No to je jasný, ale je to celej den. Přemejšlíštřeba o něčem?” Na poslední tůře, která trvala 4 dny,jsem si myslela,že budu hluboce přemýšlet. Při prvním kopci mi hlavou běželo,že jsem se totálně pomátla a ty 4 dny nezvládnu. Druhý den jsem dopoledne přemýšlela o tom,že mám…

číst více

„A když se Tě dotýká, tak se děje co?“Krátkovlasá bruneta. Oklepe se.„To nemělo nic znamenat. Ten pohyb.Jen nejsem v pohodě.“Drží si dlaně těsně u sebe.„Nic nehodnotím. A co se tedy děje teď?“ „Mám ho ráda. Jsme spolu lán času.Ale teď chci nejvíc ze všeho být sama.“Klouby na rukou už jí bělají.„Sama – jak to vypadá,…

číst více

Je to taková … „kobra.“Žena. Milá, chytrá, vtipná, pohledná. Děti už jsou větší. Nebo je nemá.A je sama. Ale muže chce. Má taky seznam:🧠 chytrý❤️ emočně dostupný💰 finančně nezávislý🛠️ umí se postarat o sebe i o domácnost🤣 má smysl pro humor🧍‍♂️ sebevědomý, ale ne namachrovaný👨‍👧 pokud má děti, nestaví je na piedestal🗣️ umí mluvit o…

číst více

Je to „takovej“ týpek. Chlápek v kožené bundě.Suveréní úsměv. Oči hluboko posazené.Má tmavé, úzké rty. Na tvářích strniště.Hodně posiluje. Podniká a daří se mu.A je sám. Jeho přesvědčení je, že vztah je nesvobodnáinstituce, kde se jeden musí podřizovat druhému,potlačit svou osobnost a žít podlevztahových pravidel, aby to vyšlo.Ale ženu chce. Sestavil si seznam kritérií:🧠 inteligentní🤣…

číst více

“A co se mu teda stalo?” Bohdana si prohlíží kocoura s nechutně slepenou srstí.“Nevím, někam asi vlezl.” Mávnu rukou.“No počkej ale co s ním uděláme?Vždyť smrdí jako prase.” Kroutí hlavou.“Vykoupeme ho?” Protáčím oči.“Holčičko, každý přece ví, že kočka se nenechá vykoupat.”“Mami, naše kočka jo.”“Tak na to si počkám.”Bohdana si založí ruce v bok. Beru tu…

číst více