“A co se mu teda stalo?” Bohdana si prohlíží kocoura s nechutně slepenou srstí.
“Nevím, někam asi vlezl.” Mávnu rukou.
“No počkej ale co s ním uděláme?
Vždyť smrdí jako prase.” Kroutí hlavou.
“Vykoupeme ho?” Protáčím oči.
“Holčičko, každý přece ví, že kočka se nenechá vykoupat.”
“Mami, naše kočka jo.”
“Tak na to si počkám.”
Bohdana si založí ruce v bok.

Beru tu smrdutou kouli do podpaží
a nesu ji do koupelny.
Pokládám kocoura do vany.
Stojí, slepené chlupy mu trčí na všechny strany,
vypadá tak trochu jako ježek. Zapnu sprchu, ani se nehne.
“To není možný, to mu ještě někdo musel dát nějaký drogy.”
Máma nevěřícně kroutí hlavou.
“Mami, kdo by zfetoval kočku proboha?” Mydlím kocoura,
teče z něj hnědá voda a vypadá teď jako krysa.

“Nebo se něčeho nadejchal, divně stojí!”
Přední nožky má vykroucené do stran jako lachtan.
“A čeho?” Kocourek se klepe. Beru ho do ručníku.
“Nevím, rajského plynu?” Máma je spokojená se svým nápadem.
“A kde by se tu vzal v okolí rajskej plyn?”
“Máte tu někde třeba zubaře?”
“Cože? Jako že by vběhnul do ordinace
a dal si trochu plynu? A co ty hovna?”
“No pak byl celej zblblej a skočil do hnoje.”

Že mě to nenapadlo.
Takhle jednoduché to je.
Kočičák si fetnul rajčák
a pak se vyválel v hnoji.

Osuším ho ručníkem a přemýšlím,
jak na to ta máma vždycky přijde.

Bohdana potřebuje vysvětlení.
Když žádné nenajde, vymyslí si ho.
A pak je její svět zase v pořádku.